♺ Vývojkování atak

Ve škole jsem si kdysi zapsala volitelný předmět, který mě bude bavit a to fotografii. V prvním semestru jsme měli jen přednášky a teorii a v letním semestru jsme se vrhli do praxe.

Pracovali jsme ve skupinkách asi po 5 a každý týden měli jiný úkol. Zkoušeli jsme pracovat s kompaktem - fotit v extrémních podmínkách, třeba ve tmě, nebo v protisvětle a pak tu samou fotku vyfotit mobilem a porovnat. Taky jsme fotili se zrcadlovkou, kdy jsme se měli naučit pracovat v režimu manuál. Nejvíce nás bavila práce ve fotokomoře, kde jsme si nejdříve vyzkoušeli fotogram - na fotopapír pod zvětšovací přístroj jsme přikládali různé předměty a tím jak se osvítily, vznikaly na papíře jeho stíny - obrazy. Čím déle se na 

předmět svítilo, tím světlejší obraz na papíře potom byl, takže jsme tak různě experimentovali.

Já třeba zkusila na papír položit větvičku s bobulemi a plod z javoru (taky jste si ho jako malí lepili na nos?), se kterým jsem po pár sekundách hýbala - vznikla mi z toho taková muška. Taky jsem zkoušela na papír položit brýle, gumičky, pírko, mušle a další věci, ale výsledek se mi už tolik nelíbil.

Potom se fotopapír samozřejmě vyvolal, jako klasický film. S tím jsme si taky zkusili pracovat a bylo to vážně super. Nejdříve jsme fotili na svitkový film a téma bylo statický, klidný motiv. Vyfotila jsem schody a boty na stromě.

Naposled jsme pracovali s kinofilmem, kdy jsme měli vyfotit něco v pohybu. Už jen to držet takový foťák byl zážitek. Na to, abychom se všechno pořádně naučili bychom potřebovali více času a hlavně více filmu, každý jsme měli jen pár snímků. Na kinofilm jsem vyfotila kolotoč a stánek na náměstí. Zkoušela jsem vyfotit i holuby, jak vzletí ze země, ale vyšla mi jen fotka, kde jsou znudění - žádný pohyb.

Jsem ráda, že vůbec něco vyšlo, celkem jsme se natrápili, než jsme něco vytvořili, byl to takový hokus pokus, ale ve fotokomoře jsme se pak nasmáli, po tmě to bylo celkem těžké všechno udělat správně a nevypíchnout někomu oko, hlavně se v té tmě zorientovat.

No skvělá zkušenost a obdivuji fotografy, kteří takhle fotí nebo fotili, je to úplně jiná práce než ta dnešní digitální a má to skvělou atmošku!