♡ Dovolená v Dubaji

Trochu jsem se rozepsala o nejkrásnější dovolené v mým životě, kdy mi po boku nechyběl můj foťák :))

1. den → ubytování → moře a pláž

Po náročné cestě na letiště do Prahy a po náročném letu, kdy jsme letěli asi 6,5 hodiny, jsme se úžasně vyspali na hotelovém pokoji. Tak krásně se mi v životě nespalo! Hotelové apartmá bylo vážně luxusní. Když jsme otevřeli dveře, vešli jsme do menší chodby, ze které šlo vidět na jídelní stůl a obývací pokoj. V obývacím pokoji byl gauč a dvě křesla, stolek a televize. Po pravé straně jsme měli se ségrou pokoj, ve kterém jsme měli každá jednu větší postel, stůl, televizi, skříň a hned vedle koupelnu. Naproti jídelnímu stolu byly dveře do kuchyně, která byla taky prostorná a nechyběla ani pračka, nebo toustovač. Vedle kuchyně měli naši ložnici, opět s televizí a svojí koupelnou. No připadali jsme si jako v nebi!

Na pláž jsme jeli taxikem. V Dubaji se vyplatí jezdit všude taxikem, protože jsou tam hrozně levný a rychlý. Když si chcete vzít taxika, stačí kdekoli na ulici mávnout a nějaký zastaví. Nasedněte nejlépe do státního, kterého poznáte tak, že je béžový a má barevnou střechu, buď oranžovou, zelenou, modrou, ... Státní taxiky mají danou taxu a nehrozí, že vás taxikář natáhne, jako může třeba nějaký soukromý apodobně. První den jsme byli na pláži u plachetnice (hotel Burj Al-Arab). Skvělé bylo to, že na pláži nebylo tolik lidí, jako kdekoli na pláži, kde jsme byli na dovolené předtím (Chorvatsko, Bulharsko, Řecko, ...). Voda byla čistá a teplá, až skoro neosvěžila a všude byly krásné mušle. Dalším nezvykem pro nás české turisty bylo to, že na pláži nebyly skoro žádné stánky s občerstvením. Byly tam akorát u silnice dvě větší fastfood auta, kde dělali hamburgery, tortily, hranolky, prodávali vodu nebo zmrzlinu - ale to stačilo, akorát jsme se třeba těšili na nějaký oběd na pláži, nebo něco podobného.

2. den → mall → At The Top → fontána

Obchodní dům Dubai Mall byl neskutečně obrovský, za těch pár hodinek, co jsme tam byli jsme nemohli stihnout ani polovinu. Mě osobně moc nakupování nebaví, takže jsem se spíš kochala tím, jak bylo všechno naleštěné, obrovské, luxusní, pozlacené a neuvěřitelné. Navíc tam bylo hodně drahých značek, takže jsme si ani nemohli ničím moc udělat radost. Jediné, co nám, nebo mně udělalo radost, bylo luxusní jídlo a velký výběr různých kuchyní. Jídla v restauracích byla zhruba stejně cenově dostupná, jako u nás a taky obrovské akvárium, ve kterém plavali žraloci, rejnoci a různé zajímavé ryby.

Z mallu nás strašně boleli nohy a čekala nás ještě hodinová fronta na nejvyšší mrakodrap na světě Burj Khalifa. Dobrá sranda byla, když jsme při čekání potkali Andreje Babiše, vykračoval si a lízal zmrzlinu ... o pár minut později jsme četli na novinkách.cz: "Babiš nebude na mimořádné schůzi o hazardu zastupovat vládu, jel s dětmi do Dubaje." hehe, skvělý zážitek byl výtah, který nás vyvezl nahoru na věž (teda jen do poloviny, kde je vyhlídka, asi do 400m - jinak věž má 828m) - výtah jel pouhých 60sekund přes 140pater a vůbec nešlo cítit, že stoupáme. Vychytali jsme dobrý čas, že nahoře bylo málo lidí a mohli jsme se v klidu vyfotit. Po západu slunce se nahoru nahrnulo strašně moc lidí (všichni nažhaveni na rozsvícenou Dubaj - jojo, ta byla hezčí, jak za dne) a my už neměli šanci u oken z vyhlídky něco vidět, ale užili jsme si toho nahoře dost, takže hurá zase dolů k největší fontáně na světě. Ta se zapínala po setmění každou půl hodinu a spolu s hudbou tvořila krásnou vodní show. Ale zase strašně moc lidí!

3. den → moře → město → večeře

Třetí den jsme se jeli podívat na pláž Marina. Opět taxikem. Jedna z nejluxusnějších prý. No prostředí bylo krásný. Kolem všude mrakodrapy, trávník s postelami s nebesy, křesla, naleštěné chodníky, DJ, ... ale hrozně moc lidí, oproti pláže u plachetnice. Tady jsem si už přišla (kromě toho okolí) jako na pláži třeba v Bulharsku. V jednom občerstvení jsme si dali Retroburger a lepší jsem v životě neměla! Ten se rozplýval na jazyku, mňám! Počkali jsme si na západ slunce a šli se podívat do centra, bylo to vážně krásný, všude svítili mrakodrapy a jezdila luxusní auta. Připadali jsme si vážně jako v jiném světě. Večer jsme si poprvé zašli na večeři mimo apartmá. Po zážitku s Retroburgrem jsme chtěli nášup a objednali si zase jiný. No nic horšího jsem v životě nejedla! Ten hamburger chutnal s prominutím jako velbloudí bobky a i tak smrděl - ségra nedojedla a my s taťkou jsme ho na sílu natlačili, protože nám bylo líto peněz. No pak jsme se dozvěděli, že to je nějaký jejich arabský a jak jsem asi tak rozumněla, tak v mase byla nějaká směs s ovčím sýrem a ještě cosi, no, dobrý.

4. den → mall #2 → stará Dubaj

Čtvrtý den jsme navšívili druhý mall a to Mall Of Emirates, ten už byl přehlednější a bylo tu více dostupnějších obchodů a hlavně úžasný papírnictví - na to mě užije. Se ségrou jsme si vzaly mapku mallu a v kavárně jsme si kroužkovaly, kam se půjdeme podívat. Během našeho zkoumání byli naši lyžovat. Jo lyžovat. V mallu měli udělanou umělou sjezdovku, ale tak, jak to tam bylo, jsem si to vůbec nepředstavovala. Byla tam i zimní bobová dráha, děti stavěly sněhuláky, dvě lanovky a dokonce i vystoupení s tučňáky. Jinak lyžování na 2 hodiny stálo 200dirhamů, což je na naše asi 1300Kč.

Z mallu jsme jeli metrem do staré Dubaje, ta mě trochu zklamala, protože tam právě bylo moc obchodníku s fejkama a byli strašně otravní a vlezlí, což úplně nesnáším. Jediné, co tam bylo parádní, byly stánky s kořením, sušeným ovocem a různými čaji. Tam a zpět nás svezla loďka přes řeku za 1dirham - 7Kč - taky moc pěkné.

5. den → moře → večeře

Předposlední den jsme si chtěli udělat odpočinkový, proto jsme si opět zajeli na naši oblíbenou pláž u plachetnice, kde jsme se celý den slunili a večer šli na večeři. Velbloudí bobky se nekonaly.

Po večeři jsme viděli na facebooku fotku Willa Smitha s manželkou, jak se fotí přesně na té pláži, kde jsme my odpoledne leželi a taky se fotili, úplně na tom stejném místě! Ségra mu k fotce zkusila anglicky napsat, že jsme taky v Dubaji, jestli nepůjde na kafe, že by to taťka zaplatil. Haha, nepřišel, ale málem jsem se počůrala smíchy, když jsem ten komentář viděla.

6. den → delfíni → akvapark

Konečně jsme se dočkali! Než jsme šli do vody za delfíny, převlekli jsme se do neoprenů a dostali krátké "školení" co a jak dělat a nedělat. Taky jsme si museli sundat všechny šperky a gumičky, aby nic nesklouzlo a delfín to náhodou nesnědl. Byli jsme skupinka asi po 10 a každý měl jednoho delfína s jeho cvičitelkou, která nám ještě zopakovala, co máme dělat. Náš delfín se jmenovala Lily, byla nejmladší a narodila se v tom akvaparku, měla tam ještě nějaké sourozence, ale pokaždé jinou mamku, prý je tam její taťka kápo. Když jsme chtěli třeba pusu od delfína, natáhli jsme před sebe ruce dlaněmi nahoru a delfín připlaval a nastavil na pusu. Ve vodě jsme klečeli, protože jsme měli zaplacenou levnější variantu v plytší vodě. Ta dražší byla v hloubce a lišila se jen tím, že vás delfín svezl. Ještě jsme se například objímali, házeli mu míček, nebo s ním tančili a taky jsme dělali, že dirigujeme a delfín "zpíval", my zatleskali a delfín se uklonil. Byl to krásný zážitek, neuměla jsem si představit, jaké to bude, když budu mít vedle sebe takové 3 metrové zvíře ve vodě, ale vůbec jsem se nemusela bát, delfíni jsou vážně moc přátelští, hodní a s lidmi je to baví. Jinak celé to na jednoho stálo asi 5500Kč a byl v tom i celodenní vstup do akvaparku, kde byly různé atrakce a tunel se žraloky apodobně.

Byla to parádní dovolená,

určitě mrkni na VIDEO (za které velké díky ségře) !

Jen tak:

• no nemohli jsme z těch místních, jako z nějakého filmu, ty turbany a hábity, ale zvykli jsme si - ikdyž to bylo ze začátku trochu děsivé, když nikomu nevidíš do tváře žejo
• jó, viděli jsme i jednoho chlapa, co měl asi 5 žen
• u hotelu byl nonstop obchod, kde jsme si kupovali místní pečivo, tortily, ovoce a různé mňamky
• nikde žádné smetí, metro nablýskané - nesmíš v něm pít, jíst ani žvýkat
• nikde nekoupíš alkohol - občas by to pivčo po jídle bodlo
• všechno klimatizované, i zastávky na autobus
• nakonec jsme nakoupili v H&Mku a New Yorkeru

Byl to pro mě úplně jiný svět, ale zase na druhou stranu jsem moc ráda, že jsem tento kus světa mohla objevit. On by toho měl člověk za svůj život vidět a zažít co nejvíc, srdeční záležitost toto :))